Byl jednou jeden ..... chlapec, který se narodil s nemocí. Byla to nevylécitelná nemoc. V 17 letech..... mohl každou chvíli umrít. žil stále jen stáhnutý v dome, pod dohledem své matky. Jednou už toho ale mel dost, a tak se rozhodl, jednou jedinkrát si vyjít. Poprosil svou matku o dovolení a ona mu to umožnila. Když se procházel svou ctvrtí, videl množství obchodu.
Když šel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nádherné devce, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevrel dvere a vstoupil dovnitr. Nedíval se po nicem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k prepážce, kde stála. Podívala se na nej a s úsmevem se zeptala: "Muzu vám nejak pomoci?" Behem toho si myslel, že je to ten nejpeknejší úsmev, který ve svém živote videl. Pocítil potrebu ji políbit práve v tomto momentu. Koktave jí odvetil:
"Ano, eeehhh, uuuhhh... rád bych koupil jedno CD." Bez premýšlení vzal první CD, které uvidel a zaplatil. "Chceš ho zabalit?" zeptalo se devce zase s úsmevem. Odpovedel že ano, a kýval souhlasne hlavou; ona šla dozadu a pak prišla se zabaleným balíckem, který mu predala. On si jej vzal a opustil obchudek. Odešel domu a od toho dne navštevoval tento obchod každický den, aby koupil nejaké CD. To devce stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domu, položil je nerozbalené do šuplíku. Príliš se stydel, než aby pozval to devce, aby si s ním vyšla. Ackoliv už to zkoušel, nešlo mu to.
Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil, a on se chytl za srdce a, ... a vyšel odvážne k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal CD a když se ona nedívala,rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním císlem a vybehl z obchodu ven.
"......Crrrrrr !!!"
Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto znicena zacala plakat a rekla: "Ty to nevíš? ... Vcera zemrel."
Bylo príliš dlouho ticho, až na plác matky, který se v sluchátku ozýval. Pozdeji vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej pripomnela.
Rozhodla se zacít s trídením jeho vecí. Otevrela šuplík a k jejímu prekvapení se tam tycily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvedavá, bylo tam tolik k videní a ona se nemohla udržet.
Vzala jedno, sedla si na postel a zacala rozbalovat CD a nasla u nej priložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a zacala císt. Stálo na nem: "Ahoj! Jsi fakt milý, chtel by sis se mnou nekdy vyjít? Mám te ráda.... Sofia."
S hlasitou emoci otevrela matka ješte jedno CD, a i z nej vypadl list papíru, ze všech balícku ....... na všech bylo napsáno to samé...
Když šel okolo obchodu s hudebninami, uvidel nádherné devce, asi v jeho letech. Byla to láska na první pohled. Otevrel dvere a vstoupil dovnitr. Nedíval se po nicem jiném, jen po ní. Stále více se blížil k prepážce, kde stála. Podívala se na nej a s úsmevem se zeptala: "Muzu vám nejak pomoci?" Behem toho si myslel, že je to ten nejpeknejší úsmev, který ve svém živote videl. Pocítil potrebu ji políbit práve v tomto momentu. Koktave jí odvetil:
"Ano, eeehhh, uuuhhh... rád bych koupil jedno CD." Bez premýšlení vzal první CD, které uvidel a zaplatil. "Chceš ho zabalit?" zeptalo se devce zase s úsmevem. Odpovedel že ano, a kýval souhlasne hlavou; ona šla dozadu a pak prišla se zabaleným balíckem, který mu predala. On si jej vzal a opustil obchudek. Odešel domu a od toho dne navštevoval tento obchod každický den, aby koupil nejaké CD. To devce stále balilo jednotlivé CD a on si je pak vzal domu, položil je nerozbalené do šuplíku. Príliš se stydel, než aby pozval to devce, aby si s ním vyšla. Ackoliv už to zkoušel, nešlo mu to.
Jeho matka se pokusila ho v tom povzbudit, aby se další den odvážil, a on se chytl za srdce a, ... a vyšel odvážne k obchodu. Koupil si CD a jako vždy ho dostal zabalené. Vzal CD a když se ona nedívala,rychle ji nechal na pultu lístek se svým telefonním císlem a vybehl z obchodu ven.
"......Crrrrrr !!!"
Matka zvedla sluchátko: "Ano?", byla to ona, ptala se na jejího syna; matka naprosto znicena zacala plakat a rekla: "Ty to nevíš? ... Vcera zemrel."
Bylo príliš dlouho ticho, až na plác matky, který se v sluchátku ozýval. Pozdeji vstoupila matka do pokoje svého syna, aby si jej pripomnela.
Rozhodla se zacít s trídením jeho vecí. Otevrela šuplík a k jejímu prekvapení se tam tycily hory CD, které nebyly ani rozbalené. Byla zvedavá, bylo tam tolik k videní a ona se nemohla udržet.
Vzala jedno, sedla si na postel a zacala rozbalovat CD a nasla u nej priložený i kus papíru. Matka ho vzala do ruky a zacala císt. Stálo na nem: "Ahoj! Jsi fakt milý, chtel by sis se mnou nekdy vyjít? Mám te ráda.... Sofia."
S hlasitou emoci otevrela matka ješte jedno CD, a i z nej vypadl list papíru, ze všech balícku ....... na všech bylo napsáno to samé...
Ponaucení: život je už takový, proto nikdy necekej na zítrek, když máš nekomu ríci, že ho máš rád! Zítra na to muže být už príliš pozde!